Klidná mysl v karate, pro vnímání soupeře

Je pravdou, že v rámci psychosomatické sféry jedince nelze oddělit mentální od fyzického, nicméně zde se budu zaměřovat na mentální stránku.

Mysl musí být klidná, klid mysli neznačí mdlou mysl, také to není nepřirozený, nucený klid pocházející z disciplíny a síly vůle. Jestliže nutíme mysl být mentálně zde a ne jinde, vyvstává konflikt a energie je ztracena. Potřebujeme pozorovat bez hloubání či rozhodování. To znamená nebýt zaujati nějakou dílčí myšlenkou, akcí soupeře či emocí. Mysl má být otevřená k tomu být kdekoliv, kde má být. Být zklidněný znamená pozorovat, monitorovat bez nějakého úsilí, či rušivých vlivů myšlení. To značí mít jasnou mysl, prohlédnout soupeře bez předchozích znalostí. Používáme dech jako prostředek k naladění se na soupeře, nikoli mozek jak říkal můj učitel sensei Nishiyama. Hleďte na soupeře přímo bez nějaké filtru, rušivého ovlivňování, nesoustředěného myšlení a rozhodování. Tak vás soupeř nemůže překvapit. Cokoli udělá jste již napřed. Uvažování znamená čas. Potřebujeme přímé vnímání, respektive vnímání – akci, lépe než vnímání – přemýšlení – akci. V tomto klidu je prostor protože mysl není zaplavena informacemi. Mysl je otevřená a může být okamžitě kdekoli, kde je potřeba, bez časové mezery způsobené myšlením a rozhodováním. V karate a budo by mysl neměla být v jednotlivostech, ale kdekoli tam, kde je to potřeba.

Můj učitel říkal: ,,nedívej se na soupeřův zevnějšek, dívej se do jeho srdce“. Nebo stále říkal: ,,oči držet zpět, monitorovat, mít úplný přehled“. Zenový mistr Takuan ve svých dopisech proslulému samuraji Miyamoto Musashi říkal, že mysl by měla být pevná (neměnná) ve smyslu neodvádění mysli k jednotlivostem, takže může být přítomna kdekoliv je potřeba bez prodlení. Tak jako není prodleva mezi úderem kamene o kámen a jiskrou, kterou údery způsobí. Raději hledáme pozornou mysl, než koncentraci. V rámci koncentrace je zaměřováno ohnisko na jednu věc a ostatní jsou upozaďovány.To je velmi důležité, neboť pozorná mysl nám dovoluje totální akci. Jak říká opakovaně můj učitel: ,,ho Shin, dej vše, jakmile jsi v akci, musíš do toho dát vše, v technice nesmí být uvažování“.

V budu říkáme: ,, žádná mysl“ nebo ,,oproštěná mysl“. Tyto pojmy by měly být vysvětleny velmi pečlivě. To neznačí být hloupý či bezmyšlenkovitý, ale znamená to mysl bez hloubání. Mysl je otevřená a může být plně uplatněna, tělo může následovat bez váhání, či zdržování.

V rámci přílišné koncentrace se myšlení komplikuje a tělo se snadno stává strnulým. V rámci pozornosti není strnulé uvažování, tělo je uvolněné. Jedná se o intenzivnější stav, kdy vnímáte situaci celou svojí bytostí, celé tělo vnímá soupeře. Jak sensei Nishiyama říkal: ,,umísti svoje oči do svého břicha“. Oči jsou pouze jedním z elementů vnímání a naše myšlení je pouze částí našeho rozumu. Musíme vědět, kdy je myšlení správné a kdy je ovlivňující.

V karate se musíme učit pozorné mysli skrze jednoduché směrnice mentálního charakteru jako:
– oči zpět (vzadu)
– nízko položené břicho a vnímat soupeře
– reakce dechem. Dechová iniciace práce svalů a techniky ze spodu z podlahy.
– chodidla jako by stepovala se soupeřem
– naladění se na soupeřův dech a navedení se na jeho rytmus.

Autor: Avi Rokah, 6.12.2009
Překlad zdarma provedl: JUDr. Michal Galát
Převzato z: AVI ROKAH’S KARATE