Kime část 3: dýchání (kiai) vytváří kime

Dýchání vytváří kime

Dech (Kiai) tvoří typ kime

Toto je krajně důležité, ale velmi těžké pro vysvětlení. Pravděpodobně bych to lépe demonstroval, než popisoval slovně, ale pokusím se to popsat, jak nejlépe to půjde.

Aiko San a sensei Nishiyama byli schopni opravovat moji techniku bez toho, aniž by se na mě dívali, pouhým poslechem kiai. Dám některé příklady jak mě učili používat kiai a dech ke kontrole mého kime ( a každé fáze techniky, ale to není předmětem tohoto pojednání). Poté shrnu veškeré významy. Toto je téma, které je složitější na vysvětlení, než mechanizmy techniky, neboť není hmatatelné a vyžaduje vnímavost. Člověk se do toho musí vcítit. To je důvod proč je karate považováno za umění.

Aiko San a sensei Nishiyama mě trénovali po velmi dlouhou dobu. Vždy, když jsem vedl úder na jejich obličej nebo břicho, sdělili mi:
zda moje energie šla skrz, nebo jestli jsem při kime zastavil hybnost.
Zda můj dech byl takový, že se energie rozptýlila, namísto toho, aby se koncentrovala.
Či zda útok nevycházel z podbřišku, takže byly zapojeny svaly horní části těla.
Trvalo mi to hodiny, než jsem se správně vyladil a slušně provedl obstojně jednoduchý úder. Někdy se Aiko San postavila přede mě a Sensei stál za ní. Já jsem musel vést úder pěstí na Aiko San, ale sensei chtěl, aby energie kiai zasáhla jeho. Bylo velmi obtížné je uspokojit.

Občas mě Aiko San požádala, abych použil kiai ostře, jako při proříznutí vody tak , aby se nejednalo o rozptýlení energie, ale o její zaostření. Zprvu bylo velmi obtížné pochopit a porozumět tomu, co žádala, ale když se mi to povedlo, bylo to nádherné. Občas jsme spolu strávili celou neděli, možná tak 5 hodin tímto cvičením.
Na trénink Aiko San přinesla výtisk Los Angeles Times a držela papír za horní okraj. Musel jsem protrhnout papír úderem Tsuki za použití ostrého Kiai. Mým úkolem bylo takto „upravit“ LA Times na neděli ( pravděpodobně „tlusté“ vydání s nedělní přílohou, pozn. překl.)

Sensei Nishiyama často říkal: „Kiai ničí soupeře“. Je to velmi důležité, protože zaprvé to značí, že s ostrým, totálním výdechem ze sebe člověk vydává úplně vše, celého svého ducha a maximum ze sebe sama, přičemž nezadržuje nic. Abych se vrátil k technice, také to fyzicky znamená maximální využití všech našich prostředků.
V karate můžete pozorovat spoustu lidí, kteří se pokouší kontrolovat, respektive řídit vzdálenost vědomím (mozkovou činností) zastavujíce takto úder nebo kop, zastavujíce energii. V případě, kdy mozek řídí paži, energie není předávána. Svaly se smršťují ve špatném směru.
Paže by neměla být řízena, žádné vědomí by nemělo vstupovat do techniky. Centrum záměru (akce) je v Tan Den, to je 3 prsty pod pupkem směrem k páteři. Dech řídí a kontroluje svaly a energii z tohoto centra.

Sensei Nishiyama mnohokrát vyžadoval, aby kiai vrcholilo v místě dopadu (ale nezastavovalo tam). To není jednoduché. U většiny lidí kiai vrcholí před kime a zmírní při dopadu. U ostatních není soulad mezi dechem, svalovou akcí a technikou.

Jindy mi Sensei Nishiyama říkal, abych udělal kiai jakoby bez ozvěny. Kiai se nevrací, jde veškeré jedním směrem. Pokud to člověk umí provést, nebude existovat žádný zpětný ráz, žádný odraz energie.
Sensei mnohokrát říkal „jednou fází dechu je vypuštěna totální energie“. „Vydechni vše v co nejkratším čase“. Samozřejmě, nelze vydechnout všechen vzduch, ale je to pocit, a tak dech spojuje oblast mentální s fyzickou. To nám dovolí mentálně vydat vše a fyzicky použít kontrakci veškeré svalové hmoty. Když hovoříme o všech svalech, máme na mysli ty svaly, které se podílí na zamýšlené akci.
Paradoxně: čím více vydechneme všechen vzduch a oprostíme se od myšlení, tím plnější jsme. Značí to, že jsme plně bdělí a připraveni pro nutnou akci. Žádná mysl je plná mysl. To je skutečné Zanshin.

Z fyzického hlediska, čím více všeho vydáme, tím větší je tlak a kontrakce, tím větší máme potenciál pro další akci. Následující akce začne, jako reakce dechu, Zanshin. Kime a Zanshin jsou úzce propojeny.
Pokud se jedná o typy Kime, každá technika vyžaduje různé použití síly, různou aktivaci svalů. Blok je ostrý. Úder pěstí do měkkých částí těla vyžaduje větší průraznost, respektive schopnost proniknout. Úder na tvrdé části těla musí být ostřejší. Smetací blok je plynulý, hladký a tlačení vyžaduje nepřerušovanou kontrakci. Všechny tyto typy Kime jsou řízeny různými kiai, které se nazývají EI, YA a TO.
Podrobněji to rozeberu v jiném článku.

Shrnutí:
Nejprve jsme porozuměli tomu, že Kime je hlavně závislé na 2 prvcích:

– tlaku do podlahy, aby se vytvořilo zrychlení a došlo k předání síly a rychlosti nashromážděné v technice,
– kontrakci, aby se tělo zpevnilo pro maximalizaci šokové síly.

Tlak i kontrakce jsou řízeny dechem. S opakováním, jak se zlepšujeme, nemusíme myslet na detaily. Detaily zakořeňují v naší nervové soustavě a stávají se tím, čemu sensei Nishiyama říkal „tělesný systém“, nebo v případě motorického učení „podvědomá paměťová stopa, či motorický otisk“.

Z tohoto hlediska tak dech vytváří jednak zaměření a načasování tlaku a dále kdy, kde (v jaké vzdálenosti) a jak velká bude kontrakce.
Zaměříme se na bod a dech bude pokračovat. Vytvoří cesty pro svaly. Vrchol kiai je v čase, kdy se kontrakce maximalizuje. Dech ale v tu dobu neustává, pokračuje dále skrze cíl. Použitím dechu a zapomenutím na svaly jsem objevil, že v kime neexistuje v procesu jeho nastupování žádné napětí, ale jde pouze o potřebné množství energie ve správném čase a směru.
A tohle není v rozporu se skutečností, že chceme úplnou a celkovou tělesnou kontrakci. Chceme optimální kontrakci, nechceme aktivovat svaly, které zadržují energii a působí v rozporu se směrem a účelem techniky.

Autor: Avi Rokah 8. ledna 2011
Překlad zdarma provedl: JUDr. Michal Galát
Převzato z: AVI ROKAH’S KARATE