nishiyama

Hidetaka Nishiyama 10.dan

Mistr Hidetaka Nishiyama je považován za jednoho z velikých mistrů a průkopníků japonského tradičního karate.

Narodil se v roce 1928 v Tokiu. Mistr Hidetaka Nishiyama začal trénovat karate v roce 1943 pod vedením Gičina Funakošiho, zakladatele moderního Shotokan karate. O dva roky později, kdy se přihlásil na Takushoku univerzitu se stal členem univerzitního týmu karate a v roce 1949 jeho kapitánem. Je spoluzakladatelem Japonské univerzitní federace karate a byl zvolen jejím prvním předsedou.

V roce 1951, poté, co promoval jako Magistr humanitních věd v oboru ekonomika, spoluzaložil Japonskou Asociaci Karate ( Japan Karate Association, JKA) a byl zvolen do výkonného výboru JKA.

V roce 1952 byl vybrán jako člen sboru instruktorů bojových umění pro realizaci Bojového tréninkového programu pořádaného u Velitelství strategického letectva USA (SAC). V rámci tohoto programu příslušníci SAC obdrželi trénink v Judo, Aikido a Karate od nejlepších instruktorů bojových umění včetně Gičina Funakošiho, Masatoshi Nakayamy a Isao Obaty.

V roce 1953 SAC pozval Nishiyamu, jako člena desetičlenné skupiny Budo Mise z Japonska k návštěvě základen SAC ve Spojených státech amerických, za účelem tří měsíční instruktáže bojových umění.

V roce 1960 byla vydána jeho kniha „Karate: Umění boje prázdné ruky“, která je do dnes považována za rozhodující text v této oblasti. Kniha se dočkala již 80-ti vydání a lze mít za to, že se jedná o nejprodávanější knihu o karate v historii.

V roce 1961 Nishiyama přicestoval do USA na pozvání studentů karate ze SAC a členů JKA pobývajících v této zemi. V tom samém roce Nishiyama zorganizoval Celoamerickou Federaci Karate (AAKF), jakožto národně založenou amatérskou organizaci karate.

V listopadu 1961 Nishiyama připravil pod kontrolou AAKF první Národní mistrovství v Karate v Los Angeles v Kalifornii, kde také založil svoje dojo. Od té doby byl Nishiyama hlavní silou propagování JKA-Shotokan stylu karate v USA a jinde v zahraničí.

V roce 1965 Nishiyama zorganizoval za kooperativního úsilí hlavních japonských karate stylů turnaj v karate Goodwil mezi USA a Japonskem. Jednalo se o první skutečně mezinárodní soutěž v karate.

Poté v roce 1968 Nishiyama uspořádal Mezinárodní turnaj v karate pro pozvané svazy, který se konal ve Sportovní Aréně v Los Angeles ve spojení s Olympijským pamětním turnajem v Mexico City, pořádaným Mexickou federací karate. Konference, která se konala během turnaje, vyústila ve zformování mezinárodní organizace karate, která by uspořádala první mistrovství světa v Tokiu.

V roce 1970 během reorganizace AAKF, jakožto řídícího tělesa pro tradiční karate, se skupina JKA oddělila a její americká část se stala součástí AAKF. Nishiyama pokračoval jako předseda JKA-USA a také jako předseda AAKF. V dubnu téhož roku se AAKF stala členem Olympijského výboru USA.

V roce 1973 Nishiyama spoluzaložil Pan Americkou Unii Karate (PAKU) a byl zvolen jejím prvním předsedou. První šampionát PAKU se konal v Rio de Janeiru. Na podkladě dohody z konference v Mexico City 1968 se konaly turnaje v Tokiu (1970), a v Paříži (1973). Tyto světové šampionáty však vyústily v různá nedorozumění, zapříčiněná deficitem neexistence mezinárodní organizace. Na mezinárodním setkání v New Yorku došlo ke zformování Mezinárodní Amatérské Federace Karate (IAKF). S Nishiyamou, jako výkonným předsedou, IAKF uspořádala svoje první Mistrovství světa v Los |Angeles v roce 1975.

V roce 1976 Nishiyama dohlížel na formování Středomořského turnajového výboru a Bolivijské federace karate. V tomto roce také jako zástupce IAKF předložil přihlášku do Mezinárodního Olympijského Výboru (IOC), v rámci které žádal o uznání karate, jako olympijské disciplíny.

V roce 1977 Nishiyama podpořil zformování Středoamerické/Karibské konfederace karate a Amatérské federace karate Asie/Oceánie.

V roce 1979 v souladu s veřejným právem USA, které reguluje činnost amatérských sportovních organizací a jejich orgánů, byla přeměněna Celoamerická Federace Karate (AAKF) na Americkou amatérskou federaci karate, jakožto veřejně prospěšnou neprofitní organizaci a Nishiyama byl zvolen jejím prvním prezidentem.

V roce 1981 propůjčil svoji podporu pro vytvoření Jihoamerické konfederace karate a Severoamerické konfederace karate.

Poté, v roce 1985 IAKF změnila svůj název na Mezinárodní federaci tradičního karate (ITKF), protože slovo karate se stalo obecným názvem, používaným pro různé kopové a úderové sporty. ITKF pod vedením Nishiyamy chtělo ozřejmit, že je řídícím orgánem tradičního karate. To bylo uznáno v roce 1987, kdy Mezinárodní olympijský výbor (IOC) potvrdil, že ITKF je řídícím subjektem pro tradiční karate.

Jako uznání jeho desítky let trvajícího úsilí ve jménu tradičního karate a jeho příspěvek k fyzickému a psychickému zdraví Američanů skrze karate byla u příležitosti jeho 71 narozenin vztyčena dne 10. října 1999 nad budovou Kapitolu ve Washingtonu DC národní vlajka USA.

K poctě Nishiyamy byl v květnu roku 2000 uspořádán v Moskvě Nishiyamův pohár. Jednalo se o první oficiální akci v Rusku od konce Sovětského svazu.

V říjnu roku 2000 japonský císař vyznamenal Nishiyamu řádem „Kunyoto“, Řádem 4 stupně za zásluhy a dále byl dekorován řádem „Zuiho-sho“, Řádem duchovního bohatství – pro významnou podporu v šíření japonské kultury cestou tradičního karate.

V říjnu 2001 byl vyznamenán prezidentem Polska panem Aleksanderem Kwasniewskim vysokým polským vyznamenáním Křížem za zásluhy u příležitosti prvního Světového poháru v tradičním karate.

Z důvodů jeho vynikajících znalostí karate a schopností je předat se Nishiyamova reputace rozšířila po celém světě. Trénoval tisíce studentů. Mnozí z nich jsou známi jako národní a mezinárodní šampióni a trenéři.

I přes hektický program vyučování a cestování se vytrvale věnoval studiu původního Karate-do technického systému tréninku, za účelem lepší integrace těchto základních konceptů do moderních tréninkových metod.

V roce 2005 zhodnotil jeho více než třicetileté studium Budo a jeho význam pro umění tradičního karate. Řekl: „V této době jsem velmi pyšný na to, že jsem dokončil celoživotní projekt a důvěřuji tomu, že můžeme nyní předat skutečné umění tradičního karate dalším generacím. Nyní je váš čas, abyste se potkávali s novými výzvami a přijímali příležitosti, které vám nabízí množství znalostí, takže tradiční karate může pokračovat v růstu a vývoji pro dobro všech, kdo usilují o dosažení vyššího stupně porozumění mysli a těla.“

Nishiyama představil nový Systém tréninku tradičního karate v roce 2005 v rámci Mezinárodního kempu v San Diegu. V rámci Mezinárodních kempů v roce 2006 a 2007 přidal detailnější studii Budo a jeho spojení s vyšší úrovní technik pro potřeby tradičního karate.

Dokud nemoc neznemožnila jeho další aktivity, Nishiyama měl hektický program skládající se z vyučování od pondělí do pátku v Národním institutu karate (také známém jako L.A. Centrální Dojo), cestování a pořádání seminářů a zkoušek ve Spojených státech a po celém světě, návštěv národních a mezinárodních závodů, stejně jako osobní řízení administrativního aparátu ITKF a AAKF.

Zesnul 7.11.2008 v Los Angeles v Kalifornii. Zanechal svoji ženu Yohko a dcery Yumi, Amy, Nami.

Dnes je jeho jméno silou tradičního karate tak, jako vysoké standardy, které nastavil. Jeho studenti pokračují v životu tradičního karate v Dojos po celém světě.

Životopis

1928: 21. listopadu narozen v Tokyu, Japonsko
1933: Začíná s tréninkem kendo
1938: Začátek tréninku Judo
1943: Získává 1. Dan v kendo
1945: Zápis na Takushoku Univerzitu
1946: Získává 1. Dan v karate
1948: Získává 2. Dan v karate
1949: Jmenován vedoucím karate týmu na Takushoku Univerzitě
1950: Získává 3.Dan v karate; Spoluzakladatel univerzitního karate spolku a zároveň zvolen předsedou tohoto spolku
1951: Absolvování Takushoku Univerzity v oboru Ekonomie
1952: Zvolen jako karate instruktor pro strategické vzdušné síly USA (Strategic Air Command Combat – SAC).
Tréninkový program probíhal v Japonsku se spoluúčastí mistrů Nakayamy, Obaty a jiných
1953: Dostal pozvání od generála Curtise LeMaye, aby vyučoval karate na základnách SAC v USA.
Stanul v čele technické komise Japonské karate asociace (JKA)
1960: Publikace knihy „The Art of Empty-Hand Fighting“ – nejprodávanější karate kniha v historii
1961: Příchod do USA a založení „All-American Karate Federation“ (AAKF) Zorganizování prvního AAKF mistrovství v Los Angeles
1965: Zorganizování prvního oficiálního karate turnaje mezi USA a Japonskem
1973: Spoluzakladatel Pan American Karate Union (PAKU) a zvolení výkonným předsedou
První PAKU mistrovství proběhlo v Rio de Janeiro
1974: Zvolen výkonným předsedou International Amateur Karate Federation (IAKF)
1975: Proběhl první světový šampionát IAKF v Los Angeles
1985: Snaha o integraci Karate na olympijské hry
1986: Šíření tradičního karate po celém světě
2000: Poctěn japonským císařským vyznamenáním za své celoživotní dílo v karate
2001: Oceněn jedním z nejvyšších státních vyznamenání Polské republiky za rozvoj karate na světě
2008: Zemřel v Los Angeles 7. listopadu.

Videa

Rozhovor

Staré záběry

https://youtube.com/watch?v=Q3doBN7ad8U

Upoutávka

Ukázka Hangetsu

https://youtube.com/watch?v=Hnl54GmKRnQ

Vzpomínka

Fotogalerie

[nggallery id=13]